Jak trénuji

Jak trénuji? Moderní výcvik a výchova psa.

 

Vysvětlím psovi, co po něm chci, a zároveň umím jasně nastavit hranice, tohle už ne. Trénink a výchova psa jsou maraton, ne sprint.

Do lekcí zahrnuju aktivity, které psa učí odpočívat, přepínat z rozrušení do klidu, mít chuť spolupracovat a „přemýšlet hlavou“.

 

Kombinuju metody targetingu, shapingu a luringu a učím také, jak správně pracovat s vodítkem jako komunikačním nástrojem.

Každý pes i páníček jsou individuality.

 

Co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého – a přesně s tím v tréninku počítám.

 

 

Bez soudů.

S každým pracuji individuálně. Nesoudím a nekřičím.
Jak se psem, tak s páníčkem. Vycházím z toho, kde jste teď, co už máte za sebou a co vám (ne)funguje.

 

 

Přijďte tak jak běžně venčíte. Neřeším nálepky, řeším důvod.

Přijdete se psem na postroji a dlouhém vodítku nebo flexině? V pořádku – pokud vám to dává smysl, umíme s tím pracovat. Někdo potřebuje postroj a dlouhé vodítko, někomu víc sedí obojek.

Přijdete s jinými pomůckami? Nevyhodím vás, nebudu na vás tlačit a nebudu vám “hned všechno měnit”.

Nejdřív se zeptám, proč je používáte, co vám to přináší a co vám naopak komplikuje život. A až potom případně doporučím bezpečnější nebo funkčnější variantu.

 

 

Vedeme spolu dialog a nastavíme výcvik podle vašich možností.

Výcvik a výchova psa musí sedět do reálného života. Jinak bude trénovat člověk, který má doma děti a řeší sto věcí najednou, a jinak ten, kdo má na psa klid a čas.

Někdo žije ve městě, někdo na vesnici. Někdo chce intenzivní trénink, někdo potřebuje hlavně funkční režim a jednoduchá pravidla. Společně probereme možnosti a nastavíme cestu tak, aby byla udržitelná.

 

 

Každý pes je jiný, tomu odpovídá trénink i převýchova.

Jinak budeme pracovat se psem, který se bojí, jinak se psem, který je impulzivní nebo reaktivní, a jinak s puberťákem, který “zkouší hranice”. Jinak se 8kg bišonkem a jinak se 45kg psem.

Nejsem tu od toho, abych radila jen “mávat jídlem před čumákem”.

 

Odměny používám chytře – ale zároveň platí, že to, že někdy sáhneš po vodítku, zastoupíš cestu nebo jasně řekneš „ne“, z tebe nedělá špatného páníčka. Důležité je, jak to uděláš, kdy to uděláš a co psa učíš místo toho.

 

 

K cíli může vést víc cest.

Ráda o věcech přemýšlím a diskutuju.

Výcvik, výchova i převýchova psa není jedna univerzální šablona. Hledáme řešení, které funguje pro vašeho psa, ve vašem prostředí a ve vašich možnostech.

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Jak pracuju se situacemi v praxi.

V tréninku rozlišuju dvě roviny:

  1. Co dělat, když se to stane právě teď (rychlé a bezpečné řešení situace)

  2. Jak to natrénovat tak, aby se to už nestávalo (dlouhodobý trénink)

 

1) Když se to děje teď: bezpečí je na 1. místě

 

Krizové řešení může někdy vypadat „rychleji“, ale zdraví páníčka je vždycky priorita.
Pokud ještě nemáš chování natrénované a dostaneš se do nepříjemné situace, zvolíme řešení, které je v tu chvíli bezpečné a funkční.

 

Například: když po tobě skáče velký pes, nebudu jen čekat, až „to přestane“, abych stihla odměnit správný moment. V tu chvíli chování bezpečně přeruším a psa navedu (např. vodítkem/odvedením/požádáním o jednoduchou alternativu) cílem je mu jasně ukázat, co má dělat místo toho.

Nechci nechávat psa „koupat se v chybě“ a už vůbec nechci vystavovat páníčka nebezpečí.

 

2) Aby se to neopakovalo: tohle je ten hlavní trénink

 

Pak přijde to nejdůležitější! Naučit psa, co má dělat místo skákání.
Tady se můžeš těšit hlavně na pozitivní posilování a odměny: podporujeme správné chování (např. čtyři tlapky na zemi, klidné přivítání, alternativa jako „sedni“, „na místo“) a postupně zvyšujeme náročnost.

Když ale vidím, že se pes chystá skočit, nebojím se jej upozornit na chybu nebozasáhnout.

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Trénuju pozitivním posilováním? Ano.

Trénuju pouze pozitivním posilováním? Ne.

Pozitivní posilování je základ. Zároveň ale věřím v jasné hranice, bezpečné vedení a srozumitelnou komunikaci.

Odměňuju hodně – ale za snahu a práci.

Odměna není úplatek a „mávání jídlem před nosem“ samo o sobě problém nevyřeší.

Odměny používáme tak, aby pes chápal, co se mu vyplatí dělat.

U nás je bezpečí člověka (a zároveň i psa) vždy na 1. místě.